Jidáše

Jidáše jsme pekli naposledy v Rakovníku. A protože je doba Velikonoc, Tom na ně dostal chuť. A také dostal chuť si je sám upéct. Když pomineme menší prvotní komplikace při nepozornosti ve čtení množství surovin, tak při větší snaze těsto vyladit do přijatelné formy se nám výsledek celkem povedl. Ve výsledku jsme se u toho zase nadstandardně pobavili a naučili se další nové finty pro pečení.

Suroviny (pro 6-8 osob)

350 g hladké mouky

150 g polohrubé mouky

1/2 koustky droždí  (asi 20 g)

70 g másla

70 g cukru

6 g soli

1 žloutek

175 g mléka

1 vejce na pomašlování (úprava před pečením)

med na potření po upečení

Postup

Těsto zaděláme takzvaně na omládek: do mísy smícháme obě mouky, uděláme v ní důlek, vlijeme do něj 2/3 mléka a rozdrobíme droždí. Ze stran do něj po troškách vmícháme mouku, dokud nevznikne těstíčko husté asi jako na lívance. Povrch posypeme jemnou vrstvou hladké mouky a necháme v teplém místě asi 30 minut vzejít.

Přidáme všechny ostatní suroviny (cukr, máslo, prošlehaný žloutek a sůl), dolijeme zbylé mléko a vypracujeme nelepivé hladké těsto. Robot na to při nízkých obrátkách bude potřebovat zhruba 10 minut, v ruce to bude trvat o něco déle (přilijte si trochu mléka navíc). Těsto necháme 30 minut odpočinout (vyzrát) na teplém místě (pod těsto se nejvíce hodí dřevo ale ani plastem nic nezkazíme, nevhodný je nerez nebo mramor, protože chladí).

Z těsta navážíme kousky o váze 80 g, vyválíme je do asi 20 cm dlouhých válečků. Stočíme je do spirály a konec schováme pod těsto, aby se nerozmotaly. Spirály neutahujeme, jinak v troubě vyběhnou moc do výšky.

Dáme na plech a necháme přikryté utěrkou na teplém místě 45 minut kynout. My je měli na jarním sluníčku a bylo to úplně ideální. 

Potřeme rozšlehaným vejcem a pečeme v troubě vyhřáté na 170 stupňů asi 15 minut.

Po upečení je ještě horké potřeme tekutým medem.

Na Zelený čtvrtek se pekly jidáše, jejichž tvar symbolizoval provaz, na němž se oběsil zrádný Jidáš. Večer se v kostelech konala mše, po které kostelní zvony odletěly do Říma. Ve chvíli, kdy zvonily naposledy, bylo radno zacinkat v kapse mincemi, aby se člověka držely peníze. Hospodyňky zase měly v ten moment zamést dům, protože tím na celý rok odehnaly šváby a blechy, a hospodáři třásli ovocnými stromy, aby je probudili k životu a plodnosti.